Dětská mozková obrna

Co je mozková obrna?

Mozková obrna je termín pro skupinu onemocnění postihujících pohyb nebo držení těla. Je způsobena poškozením oblastí mozku, které se podílejí na ovládání svalů. Každé dítě s mozkovou obrnou je postiženo různě a potíže s ovládáním držení těla a pohybu mohou být proměnné, od sotva pozorovatelných, po velmi zřetelné.

Mozková obrna je neprogresivní trvalá choroba a je nejběžnější příčinou invalidity u dětí. Objevuje se přibližně u 1 ze 400 živě narozených dětí.

Příčiny dětské mozkové obrny

S vývojem mozkové obrny je spojena řada faktorů. Většina z nich bývá dávána do souvislosti s událostmi v době těhotenství, jako je špatný vývoj mozku, vystavení infekcím nebo placentární nedostatečnost. Kritická poškození mozku se mohou také vyskytnout v době kolem porodu (např. perinatální asfyxie), nebo během prvních let života (např. meningitida, získané poškození mozku, nebo přidušení.

Klasifikace mozkové obrny

Jeden způsob klasifikace mozkové obrny je podle typu poruchy pohybu, kterou způsobuje. Obvykle se typy poruch rozdělují na tři klinické obrazy: spastický, dyskinetický a ataxický.

  • Spastická mozková obrna popisuje poruchu, u které dochází k nadměrné nechtěné svalové aktivitě. Tento problém je způsoben poškozením části mozku zvané motorická kůra (motorický kortex), která odpovídá za (volní) ovládání svalových pohybů, jako je pohyb svalů potřebný pro jízdu na kole nebo pro chůzi. Spastická mozková obrna se dále rozděluje podle zasažených svalů.
    • Spastická hemiplegie je nejobvyklejší formou mozkové obrny a postihuje převážně jednu stranu těla (tj. jednu ruku a jednu nohu).
    • Spastická diplegie postihuje obě strany těla, většinou nohy.
    • Spastická kvadruplegie je nejzávažnější formou mozkové obrny, kdy jsou postiženy obě ruce a obě nohy.
  • Dyskinetická mozková obrna se vztahuje na skupinu pohybových poruch, kdy se objevují mimovolná, neovládaná a opakující se pohybová schémata.
  • Ataxická mozková obrna je nejméně obvyklou formou mozkové obrny a děti s tímto typem obrny vykazují problémy s rovnováhou a koordinací; mohou se při chůzi motat a mají tendenci často padat. Mohou mít též nejisté ruce a nejasný způsob mluvy.

Tyto různé typy mohou se mohou vyskytovat současně a potom mluvíme o smíšené formě mozkové obrny.

Nedávno bylo vynaloženo úsilí klasifikovat děti s mozkovou obrnou podle jejich funkčních schopností. Některé děti s mozkovou obrnou jen slabě kulhají. Jiné mají problémy s lezením, chůzí, mluvením nebo používáním rukou, zatímco jiné nemohou bez pomoci sedět.

Identifikace (diagnostika) mozkové obrny

Mozková obrna může zůstat neobjevena až do chvíle, kdy se u dítěte začne projevovat opoždění v pohybovém vývoji, držení těla nebo v udržování rovnováhy nezbytné k sezení a stání. U dětí s hemiplegií a diplegií to je obvykle patrné mezi prvním a druhým rokem. Mozková obrna je diagnostikována na základě klinických příznaků.

Důležitost pokud možno normálního pohybu

Povzbuzovat dítě chodit a pohybovat se tak dobře, jak je jen možné, je jedním z klíčových cílů fyzioterapie. Děti se spastickými svaly na noze si mohou osvojit nenormální styl chůze kvůli nadměrnému napětí jistých svalových skupin.

Způsoby chůze s nadměrným ohýbáním kolen nebo chůze na špičkách jsou běžné. Nakonec se napjaté svaly mohou zkrátit a klouby se stanou špatně pohyblivé. Zvyšující se svalové napětí může vést k deformaci kostí. Růst svalu bývá často pomalejší než růst kosti. To vede k zvětšujícímu se rozdílu mezi délkou končetiny a délkou svalu a šlach. Mladý sval musí být v pružném a uvolněném stavu, má-li růst.

Obecným příkladem je spasticita lýtkového svalu. Ta způsobuje zvýšený tah na Achillovu šlachu (patní strunu) a vede děti k chození na špičkách.  Děti s nohama v takové pozici budou pravděpodobně často klopýtat, zakopávat nebo padat. Nejsou-li  lýtkové svaly léčeny, mohou se trvale zkrátit v této pozici, což zanechá končetiny v trvale abnormální pozici. To může vést k rychlému opotřebení a poranění kostí a kloubů způsobujícím artritidu a bolest. Zkrácené svaly (zvané pevné kontraktury) jsou jedním z nejběžnějších problémů u mozkové obrny. Důležitým cílem je zabránit včasným zásahem vzniku tohoto stavu.